„odvěké vévodství, a to i ve světě vína“
Velká burgundská vína jsou považována za skvosty té nejvyšší ceny a kdybychom hledali pevný bod, kolem něhož se otáčí svět vína, najdeme ho nepochybně v Burgundsku na svazích Côte d´Or, nejspíš na vrcholku kopce Corton, jehož homole, samostatně vyrůstající z krajiny, tvoří přirozenou hranici mezi Côte de Beaune na jihu a Côte de Nuits na severu. Klimatické a půdní podmínky nejlepších burgundských vinic jsou předmětem posvátné úcty znalců a neutuchající zvědavosti analytiků. Nicméně klíčové tajemství - odpověď na otázku proč určitá zdejší půda rodí tak vynikající víno, se doposud odhalit nepodařilo. Je jisté, že kvalitativní škála kombinací složení půdy a místních climat je v Burgundsku výjimečná.
Unikátní je také historie Côte d´Or. Zde se pozorně sleduje kvalita vína nejdéle ze všech vinorodých oblastí – zcela určitě už od 12. století, kdy na tom začali se vší pílí a vážností pracovat cisterciáci a benediktini. Říká se, že „ochutnávali“ půdu – tak usilovně se snažili zjistit její možnosti a odlišit jedno cru od druhého. Slovo cru se vztahuje jak k půdě, tak k vínu, které se označuje jako entita odlišná od dalšího cru na tomtéž kopci. Cílem zaníceného zkoumání mnichů bylo zjistit, kudy probíhá hranice mezi jednotlivými cru. Vznešení burgundští vévodové z rodu Valois během 14. a 15. století soustavně pracovali na tom, aby pozvedli místní produkci vín a tím i svůj prospěch z ní. Každá další generace pak něčím přispěla k souhrnu místních vědomostí, sloužících k rozeznávání a využívání vlastností jednotlivých cru na svazích od Dijonu po Chagny.
Odrůdová skladba vinné révy na burgundských vinicích je kouzelně jednoduchá. Pěstují se tu dvě odrůdy hlavní - červená Pinot noir a bílá Chardonnay, a dále dvě odrůdy „druhé“, kterými jsou červená Gamay a bílá Aligoté. Zatímco z „druhých“ odrůd se lisují šťavnatá vína pro každodenní stůl, z Pinot noir a Chardonnay vznikají na nejlepších cru Côte d´Or skvosty, jejichž nejlepší vlastnosti se rozvinou teprve trpělivou archivací, čítající někdy i desítky let.
Vzrušujícím kontrapunktem k jednoduchosti odrůdové skladby je klasifikace vinic, o níž kdosi řekl, že je v jistých ohledech složitější, než theologie. Je to pochopitelné - v Burgundsku totiž daleko víc, než kdekoliv jinde, záleží na poloze téměř každého řádku vinné révy. S velkým zjednodušením se Burgundská vína dělí následovně:
Obecné víno odkudkoliv z Burgundska – na etiketě je název Bourgogne bez bližší specifikace původu hroznů.
Víno z vinic patřících k jednotlivým obcím – na etiketě je název obce, například Aloxe-Corton nebo Puliny-Montrachet.
Víno z vinic určité oblasti, například Hautes Côtes de Beaune.
Víno z vinic kategorie Premier Cru (prvotřídní vinice) – na etiketě je název vinice nebo vesnice a označení Premier Cru (případně 1er Cru).
Víno z vinic kategorie Grand Cru (nejlepší vinice) – na etiketě je název vinice a označení Grand Cru.
Crémant de Bourgogne - výborný sekt, který se v Burgundsku vyrábí klasickou šampaňskou metodou druhotného kvašení v láhvi.
|